Jdi na obsah Jdi na menu
 


Co se u nás děje

1. 11. 2018

Vítáme Vás v rubrice, co se u nás děje. Můžete tedy nahlédnout pod pokličku naší třídy a zároveň se seznámit s písničkami a básničkami, které se během roku společně učíme.

 

Únor u Sluníček

V utužování zdraví jsme pokračovali i v měsíci únor. Stali se z nás nadšení sportovci. Poznávali jsme a pojmenovávali různé druhy zimního sportovního náčiní. Učili jsme skřítka Palečka, jak se takové náčiní používá a kde ho můžeme využít (na ledu, na svahu, na kopci, na sněhu apod.). Vyrobili jsme si jeden pár lyží, koule z papíru a ty jsme poté použili při závodech. Jako správným sportovcům nám nešlo o výhru, ale o zábavu a nadšení z pohybu. „Lyžovali jsme na lyžích z kartónu a plastu, trefovali jsme koulemi z papíru kopce sněhu, zdolali jsme chůzi po namrzlé lávce společně s kamarádem“. Vybarvily jsme si brusle dle své fantazie, provlékli jsme jimi tkaničku a učili se zavázat uzel. Také jsme stříhali skluznici a provlékali do ní „nůž“, aby byla brusle jako opravdová.

Jezdili jsme na „bobech“ v prostorách MŠ a to tak, že jsme na zemi seděli jeden za druhým a drželi se kamaráda za pas. Cesta to byla napínavá, museli jsme se vyhýbat překážkám vpravo, vlevo, do předklonu i do záklonu.

Hráli jsme hru na rozvoj zrakového, sluchového a prostorového vnímání a logického uvažování – Výměna místa. Každý dostal do rukou jeden předmět, vždy byly dva předměty totožné. Na vyzvání: „Vymění si místo ten, kdo má v ruce…“ si děti držící vyslovený předmět mezi sebou vyměnily místo.

S koncem února jsme se připravovali na masopustní rej. Naučili jsme se nový ranní rituál v kruhu.

Drž mě, drž mě, drž mě – pusť! (děti se v kruhu drží za ruce, na slovo pusť se pustíme a dáme ruce nad hlavu)

Máme tady masopust. (tleskáme)

My se maškar nebojíme, (šklebíme se)

my se s nimi roztočíme, (za ruce, roztočíme kruh)

točíme se, točíme se – stát! (točíme se, zastavíme)

Na co si dnes budem hrát? (posadíme se)

Zpívali jsme masopustní písně:

Kalamajka

VEJR

Vejr, vejr, vejr, vejr, sedá v lese,

kouká, kouká, kdo co nese.

Šla tam selka za sedlákem,

nesla mu tam buchty s mákem. (děti v písni vymýšlí různé pochutiny, které v textu obměňujeme)

HOJDAČKY

Hojdačky, hojdačky, zahrajte mě muzikanti hojdačky.

Hojdačky, hojdačky, zahrajte mě muzikanti dřepačky.

Dřepačky, dřepačky, zahrajte mě muzikanti mrkačky.

Mrkačky, mrkačky, zahrajte mě muzikanti tancovačky.

Tancovačky, tancovačky, zahrajte mě muzikanti ….. (děti vymýšlejí další a další možnosti pohybu).

MASOPUST DRŽÍME

Masopust držíme, nic se nevadíme pospolu,

Proč bychom se hádali,

když jsem se tak shledali, poznovu?

V dobrém jsme se sešli,

rádi jsme se našli pospolu.

Dříve než se rozejdem,

ještě sobě připijem, poznovu.

Vyráběli jsme z vlny barevné střapce, kterými jsme si vyzdobili průchod mezi jídelním prostorem a hernou. Navlékali jsme korálky. Společnými silami jsme vyrobili klauna (stříhání, lepení, poznávání barev a seznámení se s názvy geometrických tvarů, poznávání jednotlivých částí těla, dokreslení detailů obličeje). Oslavili jsme Janičky narozeniny a pochutnali si na třípatrovém dortu. Na obrázcích jsme poznali tradiční masopustní masky a také jsme si je vybarvili.

S pomocí parádnického pytle se z nás staly maškary. Za zvuku hudby jsme si posílali v ruce kroužek, když hudba dozněla, vybraný jedinec si vytáhl jednu věc z parádnického pytle a tu si oblékl. Doprovázela nás přitom píseň Hele, hele, kdo pak to tu s námi je…

Mluvidla jsme rozvíjeli oromotorickými cviky při napodobování grimas klauna. Klaun může být veselý, smutný, nazlobený, diví se, pyšní se – našpulení rtů, nafukuje se – nejprve jednu tvář, poté obě, poté tváře praskneme, usměvavý – zvedneme jeden koutek, druhý, oba, nácvik úsměvu se zuby u sebe.

Poté jsme si vyzkoušeli říci dětské jazykolamy a breptadla.

Celým masopustním obdobím nás provázela pohádka O koblížkovi – poslechli jsme si její čtenou verzi, naučili se koblížkovu písničku, poznávali jsme zvířátka z pohádky jako maňásky. Prošli jsme si lesem jako koblížek, v podobě překážkové dráhy, kde na nás číhala zvířátka. Putovali jsme pohádkou a nalepovali po sobě jdoucí postavy z děje.

Upekli jsme společně koblížky, na kterých jsme si moc pochutnali.

 

Leden u sluníček

Po vánočních prázdninách jsme byli plní dojmů a zážitků, o které se děti s nadšením podílely. Pro lepší naslouchání nám pomáhá kamínek „Povídálek“. Slovo má pouze ten, kdo drží kamínek. Ostatní ouška naslouchají a pusa neskáče do řeči. S touto pomocí jsme se dozvěděli, jaké dárky dostali naši kamarádi pod stromeček. Také jsme se podělili o zážitky z prázdnin. V letošním roce se můžeme těšit ze sněhové nadílky, do které je však potřeba teple se obléci. Nejprve jsme oblékli skřítka Palečka. Dostal teplou vestu, čepici a šálu. Zahráli jsme si hru na posílení sluchového a zrakového vnímání a rozlišování. Po vyřčení formule: „ Když je zima, když nás zebe, zahřejí nás“… (rukavice, čepice…). Děti najdou vyřčený druh oblečení na obrázcích rozmístěných po koberci a postaví se k němu. Svá těla jsme protáhli pohybovým doprovodem písně Meluzína. Stali jsme se hadači a doplnily rýmy v básničkách, ve kterých se skrývalo oblečení. Jemnou motoriku, základní škálu barev a jednoduché počty do čtyř, nám pomohl procvičit sněhulák z kartonu, do kterého jsme vhazovali barevné míčky. Při vhazování děti vybíraly otvory stejné barvy, jako je míček. Logické uvažování jsme zapojili odpověďmi na otázky: Nosíme v zimě---? (čepici, plavky, rukavice apod.). Při hře na Mráz a sluníčko jsme si zaběhali. Paměť a slovní zásobu jsme podpořili básní To to zebe.

TO TO ZEBE

To je zima, to to zebe,

když padají vločky z nebe.

Obléknem si rukavice,

čapku, šálu i čepice.

Půjdem mezi paneláky,

budem stavět sněhuláky.

Povedlo se nám vyluštit sudoku s chybějícími kusy oblečení. Vybarvili jsme ponožky z papíru vodovými barvami a po zaschnutí je dozdobili namotáním vlny. Také jsme oblečení třídili. Letní kusy do červeného kruhu, zimní do modrého. Píseň Oblékání nás provádí celým zimním obdobím a při oblékání nám napomáhá poznat, které kusy oblečení volíme nejdříve a které až na konec.

OBLÉKÁNÍ

Mikina, kalhoty, boty, bunda,

boty, bunda, boty, bunda.

Mikina, kalhoty, boty, bunda,

čapka, šála nakonec.

V dalším týdnu přišel skřítkovi Palečkovi na pomoc kamarád kostlivec Alfons, který ví spoustu věcí o lidském těle. Dozvěděli jsme se, že každý z nás vypadá jinak, ale části těla máme stejné. Zahráli jsme si „ Na zrcadlo“, také pohybovou hru na zapamatování částí těla, hru „dotkni se země“, kdy jsme se dotýkali země různými částmi těla. Na velký formát papíru jsme obkreslili siluetu kamaráda, vybarvili ho dle fantazie a dokreslili mu náležitosti obličeje. Části obličeje jsme si přiblížili i na obrázcích a rovněž na svém těle. Pusa – oromotorika (úsměv, svěšování koutků, špulení rtů apod.). Nos – hluboké dýchání, čichání vůní. Oči – koukání všemi směry, mrkání. Uši – naslouchání. Zatančili jsme si na píseň Hlava, ramena a Ouky, kouky od Míši Růžičkové.

HLAVA RAMENA

Hlava, ramena, kolena, palce,

kolena, palce, kolena, palce.

Hlava, ramena, kolena, palce,

oči, uši, pusa, nos. (Rytmus písně je stále rychlejší. Ukazujeme části těla.)

Naučili jsme se novou báseň:

MÁM DVĚ UŠI K POSLOUCHÁNÍ

Mám dvě uši k poslouchání a dvě oči na koukání,

dvě ručičky na tleskání a dvě nožky na dupání.

Mám dvě uši k naslouchání a dvě oči na koukání,

dvě nožičky na chození a dvě ruce na mazlení.

Zahráli jsme si hru „Na detektiva“ kdy jsme poznávali kamaráda podle hmatu.

Už víme, že naše kosti chrání důležité orgány v našem těle. Např. mozek, srdce, plíce a žaludek a víme, k čemu je potřebujeme.

Také jsme zjistili, že existují i lidé s různou barvou pleti, vlasů i kůže.

Abychom poznali, co prospívá zdraví, zapojily jsme naše smysly. Pomocí hmatu jsme poznávali ovoce a zeleninu. Nechyběla ani ochutnávka, při níž jsme odvážně olízli cibuli i citrón a pochutnali si na šťavnatém ovoci a zelenině. Zrakové rozlišování jsme posílili hledáním vyřčených druhů ovoce a zeleniny na kouzelnou formuli: „Čaruji, čaruji ještě dnes, ať je tady černý les a v něm samé“ … (jahody, borůvky, maliny apod.). „Čaruji, čaruji ještě dnes, ať je tady zahrádka a v ní samá“… (jablka, rajčata, papriky atd.). Na obrázcích jsme si vybrali ovoce, které nám chutná, pojmenovali ho a našli k němu rozpůlenou verzi. Znovu jsme hádali hádanky a velmi se nám dařilo. Poslechli jsme si příběh O ZLÉM BACILU A HODNÉM VITAMINU. Vybarvili jsme postavy pana Ovocňáka a slečny Zeleninky. Malovali jsme, vyhledávali ovoce a zeleninu, stříhali, lepili. Utužovali jsme zdraví na čerstvém vzduchu, cvičili na opičí dráze, skákali na trampolíně, tančili, zpívali a hráli jsme si. Naučili jsme se báseň Sportovci. Také jsme se hodně smáli.

SPORTOVCI

Ten kdo žije zdravě,

rád si zacvičí.

Proběhne se v trávě,

krokem opičím.

Umíš dřepy? Ukaž jaké.

Nebuď líný, zkus to také.

Sportovcům je hej!

Dřepy udělej!

Prosinec u Sluníček

První prosincové dny nás navštívili Mikuláš, anděl a čert. Připravili jsme si pro ně písničku s tanečkem –

ČERTOVSKÁ POLKA

Když se čerti rozhněvali, kopytem si dupli,

Kožichy si vyklepali a pak pěkně hupli.

Ocasem si zatočili jen tak bez okolků,

Tancovali vpravo vlevo tu čertovskou polku.

 

Četli jsme si příběh o svatém Mikuláši a jeho kouzelné berli, která udává směr cesty k dětem. Rovněž příběh o Andílkovi a Vymydleném čertovi. Poznávali jsme charakterové vlastnosti těchto postav. Vytvořili jsme prostředí nebe a pekla. Zahráli si na čertí rej spojený s hodem brambor do hrnce, prolezením strachového pytle, stavěním ohně z polínek a jeho následné přeskakování, váleli jsme sudy a skákali přes lano.

Také jsme splnili pekelné úkoly:

stavba věže z kostek (dle předlohy)

losování předmětů z hrnce a hledání totožných věcí v prostorách MŠ

házení určeného počtu brambor do hrnce (jednoduché početní představy do 3)

ozdobili jsme Mikulášovu berli a procvičili tak jemnou motoriku

zjistili jsme, co plave na hladině vody a co se potopí

Dle volby děti malovaly čerta, nebo vyráběli Mikuláše či anděla. Obtiskli jsme brambory na pytle pro čerty. Naučili jsme se novou básničku s pohybovým ztvárněním –

 ČERTÍCI

Dupy, dupy, dupáníčko, to je malé zlobeníčko.

Jako čerti v pekle, chováme se vztekle.

Dupeme, skáčeme, tleskáme, děláme blll.

Teď si pěkně lehneme, už se ani nehneme.

Pojedeme na kole, dojedeme ke škole.

Tam se pěkně posadíme a hezky se pohladíme.

Čerty v pekle necháme, tlesky, tlesky, tleskáme.

S přicházejícím adventním časem jsme vyzdobili prostory školky. Přijďte k nám 12.12. nasát vánoční atmosféru na naše netradiční sváteční setkání. Provedeme vás, i vaše děti adventní spirálou, kde můžete jít až do nitra své duše. Společně si vyrobíme vánoční dekoraci a třeba vás čeká i malé překvapení.

Listopad u Sluníček

S listopadem přichází mimo jiné i svátek svatého Martina. Naslouchali jsme legendě o svatém Martinovi s důrazem na hodnotu přátelství.

Zpívali jsme písně:

Já mám koně vraný koně

Okolo Třeboně

Píseň o svatém Martinovi

Martin jede na koni, podkůvky mu zazvoní,

hop, hej, na koni, podkůvky mu zazvoní.

Náhle vidí chudáka, jak se choulí, naříká,

hop, hej, chudáka, jak se choulí, naříká.

Martin dobré srdce má, žebrákovi svůj plášť dá,

hop, hej, srdce má, žebrákovi svůj plášť dá.

Martin lidi miloval, mnoho dobra vykonal,

hop, hej, miloval, mnoho dobra vykonal.

Na svatého Martina, kouřívá se z komína,

hop, hej, Martina, kouřívá se z komína.

Na svatého Martina, zima už nám začíná,

hop, hej, Martina, zima už nám začíná.

Na svatého Martina, bude dobrá peřina,

 hop, hej, Martina, bude dobrá peřina.

Martin, svatý Martin

Martin, svatý Martin,

jeho kůň ho vede směle v dál,

jen sníh a vítr jej provází.

Svatý Martin jel,

v srdci radost měl,

jeho tělo jen plášť měkce hřál.

Už šeří se a fouká

Už šeří se a fouká a vítr si píseň brouká.

Martine, sviť lucernou, ať můžem kráčet za tebou.

Přátelsky nás obejmi a pod svou náruč vezmi,

Martine, sviť lucernou, ať můžem kráčet za tebou.             

Zahráli jsme si hry zaměřené na prosociální cítění:

Kdo k tobě patří – utváření dvojic hledáním shodných polovin pláště (podkov)

Koho Martin přikryl pláštěm? – hledání, kdo je schovaný pod pláštěm

Půjčíš mi šátek, prosím? – hra zaměřená na nezjištnou pomoc

a hry zaměřené na pohybové ztvárnění – Dýně a svíčka, překážkové dráhy, nácvik klusu jako koníčci.

Společně jsme vydlabali dýně jako lucerničky a ozdobili vámi přinesené sklenice. Společně jsme se setkali na Svatomartinském průvodu, kde jsme lucerničkami symbolicky svítili Martinovi na cestu.

Průvodem jsme svatého Martina opustili a přenesli jsme se do lesa. Nebyl to však les ledajaký, byl plný zvířátek, stromů, vůní a zvuků a provázel nás v něm skřítek Paleček.

Naučili jsme se rozpoznat zvířátka, která v něm žijí. Vyzkoušeli jsme si chůzi v pohádkovém lese, kde se každý chová tiše, aby nevyplašil zvířátka. Prošli jsme temným houštím (strachový pytel), přešli po kládě (lavička) vedoucí přes potůček, skákali jsme přes kaluže (skok snožmo do kruhu a vně) a také jsme šli po špičatých kamenech (hmatový ježci).

Tančili jsme na píseň V jednom lese od Míši Růžičkové.

Zpívali písně o zvířátcích z lesa: Běží liška k Táboru, Sedí liška pod dubem, Na tý louce zelený

Veverka čiperka

Veverka čiperka sbírá sladká jadérka.

Nosí si je do pelíšku, oříšky a velkou šišku.

Veverka čiperka sbírá sladká jadérka.

Hop a skok, hop a skok, veverčák s ní drží krok.

Po hostině lousky, lousky, zálibně si čistí vousky.

Veverka čiperka sbírá sladká jadérka.

Myška tanečnice

Měl jsem myšku tanečnici,

tancovala po světnici.

Byla černá a bílá,

každému se líbila.

Když jsem přišel ze dvorečka,

točila se do kolečka.

Dupla tam a dupla sem,

mrskla fouskem pod nosem.

Zatočila ocasem.

Napodobovali jsme chůzi zvířat. Naučili se nové básničky s pohybovým ztvárněním:

MEDVĚD

Brum, brum, brum, medvěd staví dům.

Nejdřív stěny, potom střechu, pak se schová do pelechu.

Brum, brum, brum, medvěd staví dům.

MYŠKA

Tančila myška, tančila,
až se jí hlavička točila.
Sedla si, zdřímla si, ale jen málo,
poslyšte, co se jí zdálo:
Jak kočka hřbet protahuje
a sluníčko krásně svítí,
jak vrabeček poskakuje,
a všude je plno kvítí
a všude je plno krásy,
větřík s vlásky pohrává si.
A v tom něco uhodilo
a tu myšku probudilo.

STOJÍ, STOJÍ STROMEČKY

Stojí, stojí stromečky, mají pěkné domečky.

Na nich listy, jehličí,

ať tu nikdo nekřičí.

 

Relaxovali jsme za poslechu zvuků lesa.

Zahráli jsme si hry:

Na semínka – hra zaměřená na prostorovou orientaci a pohyb v prostoru

Na veverky – prosociální hra zaměřená na přijmutí kamaráda, podání ruky a spolupráci

Procvičili jsme logické myšlení přiřazováním potravy zvířátkům a zároveň procvičili jednoduché početní představy do 3 (např. Dej každému prasátku jednu bukvici.) Poradili jsme si s myšlenkovými operacemi (např. Jak to uděláme, aby měly všechna zvířátka stejně žaludů?). Naslouchali jsme pohádce Boudo, budko a loutkovému ztvárnění a poté jsme ji sami zdramatizovali.

Namalovali jsme pelíšky pro zvířátka a také jsme je v herně postavili. Poté jsme si na zvířátka spontánně hráli. Také k nám přijel pan hajný z lesů Tábor s moc hezkým programem.

Pozorovali jsme proměny přírody. Konec podzimu přinesl i první sníh, a tak jsme neváhali a pustili se do venkovních radovánek.

Říjen u sluníček

V měsíci říjnu nás stejně jako ostatní třídy zcela pohltil projekt Jabkohraní.

Nejprve nám skřítek Paleček vyprávěl krásnou pohádku O posledním jablíčku, na jejímž konci jsme si stejně jako zvířátka v lese rozdělili jedno jablíčko a každý z něj jeden kousek snědl. Rovněž jsme se naučili půjčovat si hračky za pomoci prosociální hry „ Půjčíš mi jablíčko?“.

Procvičili jsme barvy, pomocí třídění barevných víček pomocí šablon jablíček, které byly položeny před proutěnými koši, kam se ukládala stejně barevná jablíčka (víčka). Také jsme dělali pokusy s mícháním barev. Pomocí jablíček jsme pochopili, co vše je kulaté a zahráli si hry na hledání kulatých předmětů ve třídě. Šlo nám to náramně! Výtvarné cítění jsme ukázali při výrobě košíčků s jablíčky. Zjistili jsme, na jakém stromě jablka rostou, kde je můžeme koupit a odkud se k nám dostanou. Rovněž jsme byli pekaři a upekli jsme jablíčka v župánku. Moc nám chutnalo a doufáme, že i Vám. Hráli jsme hru na Kompot nebo složili rozstřihaná jablíčka do původního tvaru. Celým projektem nás provázela písnička Měla babka čtyři jabka a Koulelo se, koulelo.

Také básničky doprovázené pohybem pro snazší zapamatování:

OVOCE                                         

Ovoce už dozrává,

vítr si s ním pohrává.

Houpá hrušky, houpá švestky,

houpá také jablka – malá i ta veliká.

Houpy, houpy, hou,

houpají se, nespadnou.

SAD

Máme dobrou náladu,

poběžíme do sadu.

Natrháme jablíčka,

kulatá jak klubíčka.

Ještě hrušky natrháme

a už plný košík máme.

KUTÁLENÍ

Jablíčko se skutálelo,

vůbec nic to nebolelo.

Podívejte, jak se koulí,

nemá ani jednu bouli.

Kutálí se, kutálí -

to jsme se mu nasmáli.

ČERVÍK A JABLKO

Spadlo jabko do trávy,

tlesk, plesk, bum.

Červíčkovi na záda.

Tlesk, plesk, bum.

Červíček se strašně lekl,

tlesk, plesk, bum.

A jablíčko za to snědl.

Tlesk, plesk, bum.

 

Děkujeme, že jste se v hojném počtu zúčastnili vyvrcholení projektu Jabkohraní!

 

Koncem října jsme se stali sedláky. Skřítek Paleček přišel tentokrát s pohádkou Kuřátko a obilí. Poznávali jsme rozdíly mezi jednotlivými druhy obilí, a hráli si na Popelky při jejich třídění. Učili se zaplnit plochu papíru pomocí správné techniky malby se štětcem spojené s prožitkem ze žluté barvy. Rozehřála nás masáž s kaštany. Stavěli jsme dráhu z kaštanů, kde na nás čekaly nástrahy. Pro jejich překonání jsme dělali dřepy, chodili po špičkách, skákali snožmo a běhali slalom. Naučili jsme se nové písničky a básničky.

TLUČU, TLUČU MÁK

Tluču, tluču mák,

ale nevím jak.

Povězte mi panímámo,

jak se tluče mák.

Takhle, takhle, tak,

tak se mele mák.

Na ty naše koláče,

které máma upeče.

KUŘE

Puťa, puťa, puť,

přeji dobrou chuť.

Zrnka zobu zoby, zob,

panímámo ještě hoď.

Běží kolem sestřička,

žluťounká je celičká.

Naše máma slepice

sezobala nejvíce.

ČÍŽEČKU, ČÍŽEČKU

1. Čížečku, čížečku, ptáčku maličký,
pověz mi čížečku, jak sejou mák?
Aj tak, tak sejou mák, aj tak, tak sejou mák,
aj tak, tak sejou mák, tak sejou mák.
2. ... roste ...
3. ... kvete ...
4. ... lámou ...
5. ...melou ...
6. ... jedí ...

JEDE SEDLÁK DO MLEJNA

Jede sedlák do mlejna                                 Když do mlejna přijeli

VÝDR UN PUM PUM,                                   VÝDR UN PUM PUM,

s čtyřma koňma vranejma                            na mlynáře volali

VÝDR UN PUM PUM.                                   VÝDR UN PUM PUM.

Jede sedlák do mlejna                                 Když do mlejna přijeli

VÝDR UN PUM HEJ SA SA,                        VÝDR UN PUM HEJ SA SA,

s čtyřma koňma vranejma                            na mlynáře volali

VÝDR UN PUM PUM.                                    VÝDR UN PUM PUM.

 

Hej, vy, pane mlynáři                                   Složte vy ho do sence

VÝDR UN PUM PUM,                                    VÝDR UN PUM PUM,

kam se ten oves složí?                                  K mej panenky postýlce

VÝDR UN PUM PUM.                                    VÝDR UN PUM PUM.

Hej, vy, pane mlynáři                                    Složte vy ho do sence,

VÝDR UN PUM HEJ SA SA,                         VÝDR UN PUM HEJ SA SA,

kam se ten oves složí?                                   k mej panenky postýlce,

VÝDR UN PUM PUM.                                     VÝDR UN PUM PUM.

KAŠTÁNEK

Kaštánku, kaštánku, počkej tu na mě.

Zvednu tě ze země, dám do své dlaně.

Pěkně se ohřeješ, zaleskneš za krátko,

ve škole si z tebe udělám zvířátko.

Září u sluníček

V měsíci září na nás čekalo spoustu úkolů, se kterými jsme se obdivuhodně rychle vypořádali. Děti se seznámily s novým prostředím, ve kterém na ně čekaly hračky, hry a další nové věci. Poznaly paní učitelky a nové kamarády, naučily se jejich jména. Společně jsme si vyrobili pravidla a vyvěsili je ve třídě a v prostorách šatny. Stále si je připomínáme pomocí básniček a myslíme na jejich dodržování, aby nám společně bylo hezky. Další, s kým se děti seznámily, je náš nepostradatelný skřítek Paleček. Navštěvuje nás každý den, aby nám pověděl co se děje v přírodě. Ukazuje nám, jaký máme den v týdnu, jeho barvu a vůni. My mu na oplátku zpíváme písničky a předvádíme nové básničky. Také jsme se naučily, jak ho jemně probudit…

Nejprve písničkou:

Skřítek spí, tiše sní,

kdo ho dneska probudí?

Pohladí, ručičkou.

Poté písničkou s pohoupáním (z rukou kolébka):

Houpy, hou, houpy, hou,

houpáme ti postýlkou.

Houpy, hou, houpy, hou,

proč už nejsi na nohou?

Nakonec zvoláním:

Skřítku, vstávej, už je den, pojď z postýlky rychle ven!

Většině činností předcházejí rituály pro lepší orientaci v čase a režimu dne. Rituály jsou v podobě písniček, básniček a zvonění na zvoneček.

K rannímu pozdravu nás nejprve připraví zvoneček a básnička:

Zvoní, zvoní, zvoneček,

že už je hrám koneček.

 

Poté následuje uklízecí písnička:

Uklidíme hračky,

zpátky do poličky,

až ty hračky uklidíme,

tak se pěkně pozdravíme,

hola, hola, hej,

každý pomáhej.

 

Když má každá hračka své místo, svoláme se do kroužku rovněž pomocí písniček.

Děti, děti, děláme kolečko,

děti, děti, děláme kruh.

A také:

Kolo, kolo, kolovrátek,

vejděte do mojich vrátek.

Když do vrátek vejdete,

skřítka tam najdete.

 

 Následuje ranní pozdrav, kterým začínáme každý společný den.

Dobrý den, dobrý den,

pojďte všechny děti sem.

Dobrý den, dobrý den,

ať je krásný celý den.

Kdo je z dětí dneska tady,

zazpívá si s chutí s námi.

Dobrý den, dobrý den,

ať je krásný celý den.

 

Při řízených činnostech se dozvídáme spoustu nových věcí o světě a věcech kolem nás. Jsou ukryté v pohádkách, obrázcích, písničkách, říkankách s pohybem, různých hrách a podobně. Bavíme se společně a je nám při tom prima.

Někdy potřebujeme pořádně uvolnit energii, a tak si společně zadupeme.

Dupy, dupy,

šlapy, šlapy,

čí jsou tyhle sloní tlapy?

Když ty tlapy zadupou,

duní celou chalupou.

Poté ji dostaneme zpět do těla říkankou:

Ruce, ruce, ručičky,

prsty, prsty, prstíčky.

Máme hebké dlaně,

zatleskáme na ně.

Nohy, nohy, nožičky,

prsty, prsty, prstíčky.

Máme pevné paty,

zadupeme taky.

Když máme velmi špatnou náladu nebo v sobě dusíme vztek, tyto emoce se pokoušíme zvládnout pomocí básně, na jejímž konci si zadupeme a zakřičíme:

Křen, petržel, tuřín,

držte mě já strašně zuřím!