Jdi na obsah Jdi na menu
 


Co se u nás děje

1. 11. 2018

Vítáme Vás v rubrice, co se u nás děje. Můžete tedy nahlédnout pod pokličku naší třídy a zároveň se seznámit s písničkami a básničkami, které se během roku společně učíme.

Duben u Sluníček

Konec března a začátek dubna jsme věnovali zvířátkům. Hospodářským, i těm na dvorku.    Naučili jsme se zvířátka pojmenovat, přiřadit jim jejich mláďátka. Vyzkoušeli jsme si jejich řeč a také je podle sluchu poznávali. Rovněž jsme napodobili jejich chůzi a charakteristické pohyby.

Zahráli jsme si pohybovou hru „Na barevné kohouty: jedno dítě si vybere barevný šátek a posadí se mezi děti, říká: “Já mám (žluté) peří.”, ostatní odpovídají: “Jakpak se v něm běží?”, kohout odvětí: “Načpak dělat drahoty, já v něm běžím jako ty!”, pak vybíhá a někoho chytá. Koho chytí, vymění si roli.

Rozvíjeli jsme zrakové vnímání přiřazováním správných stínů k obrázkům zvířat. Rovněž na obrázcích děti poznávaly obydlí zvířátek, pojmenovali je a přiložily ke zvířátku. Poté dle fantazie děti stavěly domečky z různých druhů materiálů a vyzkoušeli si jejich pohodlí.

Pomocí hmatu (rozvoj hmatového vnímání) poznávaly, co zvířátka jedí a přiřazovaly správnou potravu ke zvířátkům na obrázcích. Krmili jsme živé králíčky i jejich mladé. Nejvíce si pochutnali na chlebu, zrní, granulích, kukuřici, salátu a čerstvé vodě. Dopřáli jsme jim přímou hostinu. Také jsme si pohladili jejich hebkou srst. Dále jsme viděli pejsky, slepice, ovce i s jehňaty.

Hráli jsme hry:

Na mlsnou kozu

Všechno lítá co peří má – hra zaměřená na sluchové vnímání, představivost, uplatnění získaných vědomostí o zvířatech a pohybové znázornění. Učitelka řekne – Všechno lítá co peří má, lítá kachna? Pokud létá – děti napodobí mávání křídly. Pokud nelétá – zkříží ruce na prsou.

Pohybovou hru Na kvočnu a kuřátka – honička s pravidly (Děti představují kuřátka, která se schovávají do kurníku, když přestane znít hudba. Na hudbu zase vyběhnou a běhají volně po herně.)

Na říkanku OVEČKY jsme napodobili chůzí po laně (švihadlo) a dřevěné lávce (lavička).

OVEČKY

Povím vám pohádku, (chůze za sebou po laně)

nebude dlouhá,

jak vodil na pastvu

ovečky slouha.

Bělounké ovečky

pěkně šly v řádce,

až přišly k uzounké

dřevěné lávce.            (chůze po lavičce)

Teď chvíli počkáme,

jinak to nejde,

až jedna po druhé

ovečka přejde.

Poté jsme si zahráli na tichou poštu – posílali jsme si zvuky zvířat.

Mluvidla jsme rozcvičily s pohádkou Na dvoře:

NA DVOŘE

Na dvoře bydlela spousta domácích zvířat a za vrátky byla zelená travička. Vrátka však někdo pevně zavřel. (úsměv, pevný stisk zubů)

 V domku bydlel malý chlapec s maminkou a tatínkem. Ráno se probudil a zívl. (maximální rozevření a opět sevření čelistí a rtů)

 Po snídani si pořádně vyčistil zuby. (čištění zubů jazykem)

Pak vyběhl na zahrádku a za ním proklouzla vrátky i zvířátka – kohouti, slepice, kuřata, ovce s beranem i koza s kůzlaty. Chlapec přivedl na pastvu i starou krávu. (napodobování hlasů zvířat)

 

Zvířátka se napásla, ale měla žízeň. Zahradou se ozývali kohouti, slepice a ostatní zvířata. (hlasy zvířat)

 Chlapec přiběhl ke studni a napumpoval vodu. Voda tekla proudem.(úsměv, zuby u sebe – ssssssssss)

 

Zvířátka se s chutí napila. (mlaskání)

Jednou chlapec onemocněl a nemohl ven. Slyšel za oknem žíznivá zvířátka.(hlasy zvířat)

 Pak uslyšel, jak jim maminka pumpuje vodu, jak voda teče. (úsměv, zuby u sebe – ssssssssss) a radostné mlaskání zvířátek. (mlaskání)

 

Vyzdobili jsme si nástěnku zvířecí farmou.

  • Pejsci a kočičky – skládání papíru, uhlazování, rozvoj jemné motoriky
  • Dokreslení detailů obličeje. (nácvik správného úchopu tužky, orientace na ploše papíru – kam patří jednotlivé části obličeje)
  • Slepička s kuřátky – otisk dlaně a prstů
  • pojmenování a dokreslení mláďátek
  • Ovečka – nácvik držení nůžek a správné techniky střihání
  • lepení vlny
  • výroba bambulky – rozvoj koordinace oko-ruka a jemné motoriky
  • Prasátka – poznávání barvy košíčků vhodné k výrobě prasátek
  • Lepení, dobarvení částí obličeje

Pomocí knih a her jsme se dozvěděli, jaký máme ze zvířátek užitek.

Předmatematické představy jsme rozvíjely přiřazováním víček na obrázky zvířat – Dej tolik víček, kolik je na obrázku zvířátek.

Předčtenářskou gramotnost stále rozvíjíme prohlížením obrázkových knih a leporel. Poslechem četby z nich a samostatným vyprávěním příběhů dle vlastní fantazie, za pomoci obrázků v knize.

Tančili jsme v kruhu, na píseň:

 Pásla ovečky

 

Pásla ovečky v zeleném háječku.
Pásla ovečky v černém lese.
Já na ní dupy dupy dup.
Ona zas cupi cupi cup.
Houfem ovečky seberte se všecky.
Houfem ovečky seberte se.

Pásla ovečky v zeleném háječku.
Pásla ovečky v černém lese.
Já na ní pomaloučku jen.
Ona že z háje musí ven.
Houfem ovečky seberte se všecky.
Houfem ovečky seberte se.


Paměť jsme posílili písní:

Když jsem já sloužil

 

1. Když jsem já sloužil to první léto, 
vysloužil jsem si kuřátko za to.
A to kuře krákoře běhá po dvoře,
má panenka pláče doma v komoře.

2. Když jsem já sloužil to druhé léto,
vysloužil jsem si kachničku za to.
A ta kačka bláto tlačká
a to kuře krákoře běhá po dvoře,
má panenka pláče doma v komoře.

3. Když jsem já sloužil to třetí léto, 
vysloužil jsem si husičku za to.
A ta husa chodí bosa, 
A ta kačka bláto tlačká
a to kuře krákoře běhá po dvoře,
má panenka pláče doma v komoře.


4. Když jsem já sloužil to čtvrtý léto, 
vysloužil jsem si vepříka ...
A ten vepř jako pepř,
A ta husa chodí bosa, 
A ta kačka bláto tlačká
a to kuře krákoře běhá po dvoře,
má panenka pláče doma v komoře.


5. Když jsem já sloužil to pátý léto, 
vysloužil jsem si telátko za to.
A to tele hubou mele, 
A ten vepř jako pepř,
A ta husa chodí bosa, 
A ta kačka bláto tlačká
a to kuře krákoře běhá po dvoře,
má panenka pláče doma v komoře.

6. Když jsem já sloužil to šestý léto, 
vysloužil jsem si kravičku za to.
A ta kráva mléko dává,
A to tele hubou mele, 
A ten vepř jako pepř,
A ta husa chodí bosa, 
A ta kačka bláto tlačká
a to kuře krákoře běhá po dvoře,
má panenka pláče doma v komoře.

7. Když jsem já sloužil to sedmý léto, 
vysloužil jsem si volečka za to.
A ten vůl jako kůl,
A ta kráva mléko dává,
A to tele hubou mele, 
A ten vepř jako pepř,
A ta husa chodí bosa, 
A ta kačka bláto tlačká
a to kuře krákoře běhá po dvoře,
má panenka pláče doma v komoře.

8. Když jsem já sloužil to osmý léto, 
vysloužil jsem si botičky za to.
a ty boty do roboty, 
A ten vůl jako kůl,
A ta kráva mléko dává,
A to tele hubou mele, 
A ten vepř jako pepř,
A ta husa chodí bosa, 
A ta kačka bláto tlačká
a to kuře krákoře běhá po dvoře,
má panenka pláče doma v komoře.

9. Když jsem já sloužil poslední léto, 
vysloužil jsem si děvčátko za to.
to děvčátko jak poupátko,
a ty boty do roboty, 
A ten vůl jako kůl,
A ta kráva mléko dává,
A to tele hubou mele, 
A ten vepř jako pepř,
A ta husa chodí bosa, 
A ta kačka bláto tlačká
a to kuře krákoře běhá po dvoře,
má panenka stele postel v komoře...

 

Zvuky zvířat jsme napodobovali v písni:

 Krávy, krávy

 

Krávy,krávy
jak si vlastně povídáte,
Krávy,krávy
jakou máte řeč.

Bů bů bů bů bů

Kočky,kočky
jak si vlastně povídáte,
Kočky,kočky
jakou máte řeč.

Mňau, mňau, mňau, mňau,

Pejsci, pejsci
jak si vlastně povídáte
pejsci,pejsci 
jakou máte řeč.

Haf, haf, haf, haf, haf

Hadi,hadi 
jak si vlastně povídáte
hadi, hadi 
jakou máte řeč

Sssss, ssss, sssss, sssss

Kapři, kapři
jak si vlastně povídáte
kapři, kapři 
jakou máte řeč

(mlčíme, špulíme rty jako ryba)

Žáby,žáby
jak si vlastně povídáte
žáby, žáby
jakou máte řeč.

Kvá, kvá, kvá, kvá

Němé tváře 
jak si vlastně povídáte
němé tváře 
jakou máte řeč

Bůbůbůbů, haf, haf, haf, mňau, mňau, sss

Dle přání dětí jsme přidávali různá zvířátka.

 

Velikonoci nás provázel náš oblíbený skřítek Paleček.

Seznámil nás se symboly velikonoc.

  • poznáváme symboly velikonoc na obrázku:
    • POMLÁZKA -> omlazuje
    • VEJCE -> nový život
    • BERÁNEK -> čistota, oběť
    • ZAJÍC -> chudoba, skromnost
  • pohybová chvilka:
    • začarování dětí ve vajíčka ( “Čáry, máry, zlatá slepička, ať jsou z dětí samá vajíčka!”) - kutálíme se v kolébce dopředu a dozadu i do stran
    • rozdáme kruhy = vajíčka, která se vykutálela z ošatky - běh po prostoru + na akustický signál dřep = vejce v ošatce
    • třídění vajec dle barvy - děti vytvoří 4 skupinky, po herně se pohybují pouze vybrané děti (míchají se barvy dle pokynů pí uč.)
  • skupinové činnosti:
    • skládáme rozstříhané obrázky beránka a zajíčka (přiřazení tvaru a barvy)
    • vázání pentliček na pomlázku - nácvik jednoduchého uzlu
    • třídíme různé předměty dle barvy do plata od vajec (1 kritérium)
    • podle hmatu poznáváme totožné dvojice vajíček (třídíme)
    • zrakově rozlišujeme stejné geometrické tvary – doplň zajíčkovi na obrázku stejnou nožičku (na suchý zip)
    • poznáváme bary vajíček a vkládáme do plastových skořápek totožné barvy
  • PH hry:

Zakutálená vajíčka - na zahradě i ve třídě

  • po zahradě poschováváme papírové kraslice, které děti hledají, mohou vzít vždy jen jedno vajíčko, které přinesou a roztřídí dle barvy do mističek

             Na kvočnu a kuřátka - honička s pravidly (Děti představují kuřátka, která se schovávají do kurníku, když přestane znít hudba. Na hudbu zase vyběhnou a běhají volně po herně.)

             Posílání vajíčka – utvoříme zástup, podáváme si vajíčko nad hlavami, mezi nohami, z jedné i druhé strany (z boku)

             Překážková dráha – nošení vajíčka na lžíci (slalom mezi kužely, chůze po lavičce, podlézání branky). Vychází vždy dvojice dětí, z každé strany jedno dítě. Děti se míjí uprostřed dráhy, kde na sebe vzájemně čekají.

  • Kooperativní dovednosti:
  • společné zdobení velké kraslice na koberci (pomocí víček od pet lahví)
  • Básničky a koledy:

ZAJÍČEK (cvičení s padákem)

 

Vyletěla včelička

polekala zajíčka.

Zajíc běží co má sil,

jako kdyby závodil.

Když se trochu vzpamatovat,

do nory se radši schoval.

Ještě teď mu v hlavě zvoní

a přemýšlí, kdo ho honí.

 

HODY, HODY DOPROVODY

 

Hody hody doprovody,
Dejte vejce malovaný,
Nedáte-li malovaný,
Dejte aspoň bílý,
Slepička vám snese jiný.

 

HODY, HODY DOPROVODY, JÁ JSEM MALÝ ZAJÍČEK

 

Hody, hody doprovody,
já jsem malý zajíček,
utíkal jsem podle vody,
nesl košík vajíček.

Potkala mě koroptvička,
chtěla jedno červené,
že mi dá lán jetelíčka
a já říkal: Ne, ne, ne.

Na remízku mezi poli,
mám já strýčka králíčka,
tomu nosím každým rokem,
malovaná vajíčka.

Tuto koledu jsme doprovodili hrou na nástroje, kdy se postupně přidávali děti na zaznění předem určeného slova. (Př.: na zaznění ne, ne, ne – přidá se bubínek a hraje již celou dobu.)

  • Rozvoj slovní zásoby:
  • Říkáme si asociace – Co tě napadne, když se řekne slovo VELIKONOCE?
  • Rozvoj jemné motoriky:
  • Pečeme velikonoční jidáše – společně zaděláme těsto, válíme, motáme, pomazáváme, s chutí jíme
  • Výtvarné chvilky:
  • pomocí různých technik zdobíme velikonoční kraslice

Konec měsíce dubna se nesl v duchu čarodějnic.

  • Paleček pozval do školky své kamarádky čarodějnice -> jejich popis + stručný popis děje pohádky:
    • Malá čarodějnice
    • Čarodějnice a čarodějnice Černava (O princezně Jasněnce a létajícím ševci)
    • Ježibaba z perníkové chaloupky
    • Dívka na koštěti - Saxana
    • každá čarodějnice umí něco jiného
  • pohybové chvilky: Saxana a malá čarodějnice umí létat na koštěti
    • let na koštěti volně po herně
    • cvičení s košťaty ve dvojicích na báseň Chytneme se koštěte:

“Chytneme se koštěte, točíme se spolu,                    točíme se

potom dřepy děláme nahoru a dolů.                                    dřepujeme

Jeden dřep a druhý dřep z čarodějné školky,            točíme se

jednou dřepnou kluci a podruhé zas holky.”            dřepnou kluci, holky

  •  Na čarodějnici - obměna hry Na mrazíka -> domluvíme se s dětmi, co může vysvobodit (např. pohlazení)
  • hra Kanimůra řekla = obměna hry Kuba řekl - do prostoru herny si každé dítě postaví židli a vykonává pokyny od Kanimůry (zaměření na základní prostorvé pojmy (vedle, před, za, pod, na)
  • odlet čarodějnic – Každé z dětí dostane jeden barevný kroužek, v prostoru herny leží kroužky čtyř základních barev. (představují domečky) Z zpěvu písně Pět ježibab děti jako čarodějnice létají v prostoru herny. Když píseň nezní, zaletí do domečku téže barvy, jako drží kroužek
  • Palečkovi se v postýlce objevilo “čarodějné psaní” = recept na lektvar: “Čáry máry fuk, z netopýra zub. Čáry máry u chalupy, z myši už mám čtyři chlupy. Až se všechno uvaří, lektvar se nám podaří.”
    • zkoušíme jej uvařit dle kouzelného receptu -> na co asi bude? -> děti vyjadřují své představy
    • děti vymýšlí přísady do dalších lektvarů - PRO DOBROU NÁLADU, PROTI ZLOBENÍ, do CHECHTACÍHO lektvaru
    • čarujeme jako Saxana, malá čarodějnice nebo čarodějnice Černava
  • pracovní činnost:
  • vyrábíme čarodějnici – skládání harmoniky z papíru, obkreslení hlavy a klobouku podle šablonky, stříhání, lepení, dokreslení částí obličeje
  • poslech pohádky O perníkové chaloupce
  • poslech pohádky “Perníková chaloupka” podle tématických obrázků. Snaha o zachycení a vyjádření hlavní myšlenky děje.
  • vyjádření vlastností hlavních hrdinů z pohádky “O perníkové chaloupce” -> tvoření antonym, vyjádření svých pocitů (Co se nám líbí a co ne, a proč?)
  • vytleskávání slov na slabiky (Jeníček, Mařenka, Ježibaba, chaloupka apod.)
  •  

Píseň PĚT JEŽIBAB

Pět ježibab s jedním okem letí, letí nad potokem,

letí jako hejno ptáků, pět ježibab na smetáku

 

Pět ježibab s jedním uchem jako hejno letí vzduchem,

letí, letí v letu svačí pět ježibab na tryskáči.

 

Pět ježibab s jedním nosem volá na mě: " Kluku, pojď sem!"

A když nejdu,tak se štětí, pět ježibab na koštěti.

 

Slet čarodějnic

 Dostáváme čarodějnické psaní. Čtyři pohádkové čarodějnice nás zvou na návštěvu. Vydáváme se tedy za nimi.

Jako první navštívíme Malou čarodějnici.

  • Vaříme dle seznamů dva kouzelné lektvary, které smícháme do velkého hrnce a vykouzlíme obrázek Malé čarodějnice.
  • Hledáme do lektvarů větvičky, hlavičky pampelišek, jehličí a jiné ingredience dle zapsaného počtu.
  • Za podařené kouzlo odvážně ochutnáme žížalu. (ze želé)

Poté nás kouzelné psaní dovede za Saxánou.

  • Naučíme se létat na koštěti sami i ve dvojici. Překonáme spoustu překážek a nástrah a obdržíme z lexikonu kouzel další psaní.

To nás zavede k Perníkové chaloupce.

  • Odvážně si uloupneme z chaloupky perníček, který si poté sníme.
  • Ježibabu neprobudíme, a tak nás na lopatu neposadí, pouze nám za splnění úkolu předá další psaní.

Poslední cesta nás dovede k čarodějnici Černavě z pohádky O princezně Jasněnce a létajícím ševci.

  • Ta nás čeká s velkou bednou starých škrpálů, mezi které se pomíchaly červené střevíčky princezny Jasněnky.
  • Najdeme každé botě druhý pár a objevíme střevíčky.

Za splnění všech úkolů dostáváme čarodějné osvědčení!

Březen u Sluníček

Skřítek Paleček vypráví o tom, jak venku slyšel tenký hlásek: „Haló! Vstávej, travičko. Vstávejte, květiny… Kdo to asi mohl být? To jarní sluníčko, které se snaží pomalu nahradit zimní sluníčko a probudit přírodu k životu.

Popis obrázků: jarní sluníčko X zimní sluníčko – hledáme rozdíly a pojmenujeme je.

Pomáháme jarnímu sluníčku vyhnat zimu. Nejprve pomocí básně s narativní pantomimou:

Zimo, zimo, táhni pryč

Zimo, zimo, táhni pryč,

nebo na tě vezmu bič!

Odtáhnu tě za pačesy

za ty hory, za ty lesy,

až se vrátím nazpátek,

svleču zimní kabátek.

Poté Pohybovou hrou: Zimo, zimo, táhni pryč – obměna hry na Rybičky a rybáře – sluníčko chytá poslední zbytky zimy.

Hudební chvilkou – hra na tělo:

Jarní sluníčko začíná budit přírodu, ale aby vše mohlo začít růst, je potřeba deště, který jarní sluníčko často doprovází.

Napodobujeme foukání větru – tření o dlaně

Kapky deště – tleskání 2 prsty o dlaň

Liják – pleskání o stehna

Hudebně pohybovou hrou – obměna Zlaté brány

Jarní brána odemčená

sluníčkem je prosvícená.

Kdo do ní vstoupí,

nikdy neprohloupí,

ať je to ten nebo ten,

přejeme mu krásný den!

Výtvarnou chvilkou – na čtvrtku přiložíme šablonu, která je po krajích nabarvená křídou, tu stíráme na papír pomocí houbičky.

Experimenty -  do plastové nádoby nabereme zbytky sněhu, pozorujeme, jak se rozpouští působením slunečního tepla

Prostorem pro vyjádření nápadů – děti vymýšlejí, jakými způsoby bychom mohli vyhnat zimu, zkoušíme, zda to funguje

Prosociální hrou – jedno dítě si sedne doprostřed kruhu, v rukou drží plyšové sluníčko a představuje jaro – ostatní děti mají za úkol probudit jaro něčím, co zahřeje (hezkým slovem, pohlazením apod.)

Skupinovou činností – stavba jarního království + volná námětová hra (využíváme dostupný materiál ve třídě). Před zahájením stavby fantazírujeme o tom, jaké šaty JARO nosí a jak asi vypadá jeho zázemí.

Děti poslouchají četbu pohádky z knihy Skřítkové z kamenné hůrky – Jak se jim zima nastěhovala do chaloupky.

Poté nám skřítek Paleček přináší dopis od jarní víly. Paní zima hrozí, že utekla pouze z chaloupky, ale číhá na stráních a v horách a chtěla by se vrátit. Jarní víla nás prosí o pomoc, abychom zimu zahnali pryč z celého kraje.

Naším úkolem je, splnit 8 úkolů a tím definitivně zahnat zimu!

  1. Úkol

Probouzíme ozvučená dřívka. Jejich zvukem probudíme všechny stromy ze zimního odpočinku.

DEŠŤOVÉ KAPIČKY

Padaly, padaly, dešťové kapičky,

padaly, padaly, na naše prstíčky.

Padaly na střechu, dělaly neplechu.

Kocour spal v okapu, káply mu na tlapu,

ó jak ten utíkal, mňoukal a pospíchal.

Měníme tempo a intenzitu síly zvuku, i hlasu.

  1. Úkol

Probouzíme květiny

Ukázka obrázků prvních jarních květin. Názvy a barvy květin. Snažíme se uhádnout básničky s rýmy, vždy s názvem jarní kytičky. Např.:

Malá kytka celá bledá

ze sněhu ven cestu hledá.

Při teplotě na nule

rozkvétají……….

Na nevelkém stonečku

Spousta žlutých zvonečků.

Každý z nich má k jaru klíč.

Copak je to? ……………

Uvijeme věneček – Děti sedí v kruhu na zemi. Učitelka chodí za zpěvu písně vně kruhu. Na otázku Jaké jméno máš? Pohladí jedno dítě, které řekne název jakékoliv kytičky. Lze obměna – jména dětí, barvy květin.

Uvijeme věneček,

ze všech našich kytiček.

Zapleteme do věnečku,

lístek kvítek i větvičku.

Jaké jméno máš?..... Tak pojď mezi nás.

Vytváříme kytičky z víček od pet lahví, za pomoci stavebnic, plastovými kytičkami zdobíme „záhonky“ (obruče).

Pokládáme papírové skládané kytičky na vodní hladinu a tím jim vrátíme život. Kytičky se na vodě rozvinou.

  1. Úkol

Probouzíme trávu

Aby tráva mohla růst, potřebuje vodu a slunce.

Cviky se sluníčkem:

Probouzíme slunce protahovacími cviky s míčky symbolizujícími sluníčko. Doprovázeno motivačním popisem a dopomocí.

PH hra Sluníčko a mráz – jedno z dětí je mráz a pomocí bílého šátku zmrazí každého, koho se dotkne. Další z dětí je slunce a po pohlazení žlutým šátkem děti roztají a mohou se dále pohybovat po herně.

Hra na prsty – Dešťové kapičky

Výtvarná technika – rozfoukávání zelené tuše po čtvrtce (jarní travička). Doprovázeno poslechem zpěvu písně Travička zelená

  1. Úkol

Zima se stále nevzdává. Poznáváme rozdíly mezi zimou a jarem s pomocí vizualizace na obrázcích. Rozvíjíme slovní zásobu pojmenováním znaků ročních období. Přiřazujeme charakteristické obrázky od Josefa Lady k jednotlivým ročním obdobím. Pozorujeme přírodu v terénu – hledáme znaky blížícího se jara.

  1. Úkol

Voláme ptáčky, aby si načechrali svá křídla na cestu z teplých krajin.

Pohybová hra  - „Na Kukačku“

Děti sedí v kruhu na zemi se sklopenými hlavami. Jedno dítě jde s doprovodem za dveře (hadač). Mezi tím učitelka vybere jedno dítě, které bude představovat kukačku. Když dítě přijde, hadač zvolá „Kukačko zakukej“. Vybrané dítě kuká. Hadač hádá.

Rytmizační cvičení – Děti chodí v zástupu v čele s paní učitelkou po celém prostoru třídy v MŠ. Zpívají píseň NA JAŘE, kterou rytmicky doprovázejí tleskáním. Hra zaměřená na sluchové vnímání, rozvoj smyslu pro rytmus, prostorovou orientaci (vyhýbání se překážek, udržení zástupu), rozvoj řeči.

NA JAŘE

Na jaře, na jaře, čáp jede v kočáře.

Hej hopy, hej dupy, hej hopy hop.

Čáp veze sluníčko, točí se kolečko.

Hej hopy, hej dupy, hej hopy hop.

  1. Úkol

Václav Čtvrtek – Příběhy z pařezové chaloupky

Četba pohádky „Jak zasadili semínko“

Co potřebuje zahradník ke své práci? Děti vymýšlejí druhy náčiní.

Poznávání zahradnického náčiní podle hmatu (konev, hrabičky, lopata, rukavice).

Relaxace – „Jsme malá semínka, která si leží pohodlně v trávě. Jen tak si ležíme a posloucháme přírodu – šum listí na stromech (šustíme dlaněmi o sebe), ptáčci zpívají, broučci bzučí (napodobování zvuků). V tom uvidíme, jek se k nám blíží mraky a za chvilku začne pomalu jemně pršet (všechny děti jemně klepou dvěma prsty o sebe). Potom začne déšť malinko sílit, pak zase zeslabuje, až přestane pršet úplně. Semínka po dešti začnou pomalu, pomalu růst (zvedáme se ze země a rosteme co nejvýš).

Zasejeme řeřichu – zazpíváme jí, aby lépe rostla :

 Vstávej semínko holala, bude z tebe řeřicha,

Vstávej semínko holala, bude z tebe řeřicha.

  1. Úkol

Probouzíme broučky

Tanec na písničku z CD -  BERUŠKO PŮJČ MI JEDNU TEČKU

Beruško půjč mi jednu tečku,
třeba tu co máš na zadečku,
musím ji napsat za větou,
ať se mi slova nepletou.

tulipán a tulipaní,
celý den se sobě klaní, 
až se diví okolí, 
že je záda nebolí.

Beruško půjč mi jednu tečku,
třeba tu co máš na zadečku,
musím ji napsat za větou,
ať se mi slova nepletou.

sedí bubák na dubu,
který v lese stojí,
straší děti bu-bu-bu
a pak se sám bojí.

Beruško půjč mi jednu tečku,
třeba tu co máš na zadečku,
musím ji napsat za větou,
ať se mi slova nepletou.

Jezevčíci ti si hoví,
vždyt jsou to psi salámoví,
podívej se mámo sama,
je to salám s nožičkama.

Beruško půjč mi jednu tečku,
třeba tu co máš na zadečku,
musím ji napsat za větou,
ať se mi slova nepletou.

Navštívíme dneska spolu,
naší aprílovou školu,
když žáci s poškoláky v čele,
zkoušejí pana učitele.

Když domů pětku přinese si, 
syn vykráká ho za pačesy ,
jestli že ovšem nemá pleš,
všechno je pravda žádná lež. 

Beruško půjč mi jednu tečku,
třeba tu co máš na zadečku,
musím ji napsat za větou,
at se mi slova nepletou.

Individuální činnosti - zaměřené na rozvoj JM, logického myšlení, početních představ do tří, zrakového vnímání, koordinace oko-ruka apod. (přiřazování stínů broučkům, napichování nožek stonožce, doplňování teček berušce dle pokynů – „Dej berušce dvě tečky, jednu tečku dej pryč, kolik má beruška teček?“, doplňování tělíček housence dle barev, hledání cesty od motýlků ke kytičkám apod.).

Tanec motýlků – tančíme na hudbu ladně jako motýlci

  1. Úkol

Vynesení Morany

  • Za zpěvu jarních písní vynášíme zimu a posíláme ji po vodě.
  • Na louce v kruhu říkáme zaříkávadla

Zimo, zimo táhni pryč,

nebo na tě vezmu bič!

Odtáhnu tě za pačesy,

za ty hory za ty lesy,

až se vrátím nazpátek,

svleču zimní kabátek.

Odemykáme jaro a vypouštíme Moranu.

Poté děláme jarní bránu, kterou procházíme rovněž za zpěvu písně. (obměna zlaté brány)

„Jarní brána odemčená

sluníčkem je prosvícená.

kdo do ní vstoupí,

nikdy neprohloupí,

ať je to ten nebo ten,

přejeme mu krásný den!”

Únor u Sluníček

V utužování zdraví jsme pokračovali i v měsíci únor. Stali se z nás nadšení sportovci. Poznávali jsme a pojmenovávali různé druhy zimního sportovního náčiní. Učili jsme skřítka Palečka, jak se takové náčiní používá a kde ho můžeme využít (na ledu, na svahu, na kopci, na sněhu apod.). Vyrobili jsme si jeden pár lyží, koule z papíru a ty jsme poté použili při závodech. Jako správným sportovcům nám nešlo o výhru, ale o zábavu a nadšení z pohybu. „Lyžovali jsme na lyžích z kartónu a plastu, trefovali jsme koulemi z papíru kopce sněhu, zdolali jsme chůzi po namrzlé lávce společně s kamarádem“. Vybarvily jsme si brusle dle své fantazie, provlékli jsme jimi tkaničku a učili se zavázat uzel. Také jsme stříhali skluznici a provlékali do ní „nůž“, aby byla brusle jako opravdová.

Jezdili jsme na „bobech“ v prostorách MŠ a to tak, že jsme na zemi seděli jeden za druhým a drželi se kamaráda za pas. Cesta to byla napínavá, museli jsme se vyhýbat překážkám vpravo, vlevo, do předklonu i do záklonu.

Hráli jsme hru na rozvoj zrakového, sluchového a prostorového vnímání a logického uvažování – Výměna místa. Každý dostal do rukou jeden předmět, vždy byly dva předměty totožné. Na vyzvání: „Vymění si místo ten, kdo má v ruce…“ si děti držící vyslovený předmět mezi sebou vyměnily místo.

S koncem února jsme se připravovali na masopustní rej. Naučili jsme se nový ranní rituál v kruhu.

Drž mě, drž mě, drž mě – pusť! (děti se v kruhu drží za ruce, na slovo pusť se pustíme a dáme ruce nad hlavu)

Máme tady masopust. (tleskáme)

My se maškar nebojíme, (šklebíme se)

my se s nimi roztočíme, (za ruce, roztočíme kruh)

točíme se, točíme se – stát! (točíme se, zastavíme)

Na co si dnes budem hrát? (posadíme se)

Zpívali jsme masopustní písně:

Kalamajka

VEJR

Vejr, vejr, vejr, vejr, sedá v lese,

kouká, kouká, kdo co nese.

Šla tam selka za sedlákem,

nesla mu tam buchty s mákem. (děti v písni vymýšlí různé pochutiny, které v textu obměňujeme)

HOJDAČKY

Hojdačky, hojdačky, zahrajte mě muzikanti hojdačky.

Hojdačky, hojdačky, zahrajte mě muzikanti dřepačky.

Dřepačky, dřepačky, zahrajte mě muzikanti mrkačky.

Mrkačky, mrkačky, zahrajte mě muzikanti tancovačky.

Tancovačky, tancovačky, zahrajte mě muzikanti ….. (děti vymýšlejí další a další možnosti pohybu).

MASOPUST DRŽÍME

Masopust držíme, nic se nevadíme pospolu,

Proč bychom se hádali,

když jsem se tak shledali, poznovu?

V dobrém jsme se sešli,

rádi jsme se našli pospolu.

Dříve než se rozejdem,

ještě sobě připijem, poznovu.

Vyráběli jsme z vlny barevné střapce, kterými jsme si vyzdobili průchod mezi jídelním prostorem a hernou. Navlékali jsme korálky. Společnými silami jsme vyrobili klauna (stříhání, lepení, poznávání barev a seznámení se s názvy geometrických tvarů, poznávání jednotlivých částí těla, dokreslení detailů obličeje). Oslavili jsme Janičky narozeniny a pochutnali si na třípatrovém dortu. Na obrázcích jsme poznali tradiční masopustní masky a také jsme si je vybarvili.

S pomocí parádnického pytle se z nás staly maškary. Za zvuku hudby jsme si posílali v ruce kroužek, když hudba dozněla, vybraný jedinec si vytáhl jednu věc z parádnického pytle a tu si oblékl. Doprovázela nás přitom píseň Hele, hele, kdo pak to tu s námi je…

Mluvidla jsme rozvíjeli oromotorickými cviky při napodobování grimas klauna. Klaun může být veselý, smutný, nazlobený, diví se, pyšní se – našpulení rtů, nafukuje se – nejprve jednu tvář, poté obě, poté tváře praskneme, usměvavý – zvedneme jeden koutek, druhý, oba, nácvik úsměvu se zuby u sebe.

Poté jsme si vyzkoušeli říci dětské jazykolamy a breptadla.

Celým masopustním obdobím nás provázela pohádka O koblížkovi – poslechli jsme si její čtenou verzi, naučili se koblížkovu písničku, poznávali jsme zvířátka z pohádky jako maňásky. Prošli jsme si lesem jako koblížek, v podobě překážkové dráhy, kde na nás číhala zvířátka. Putovali jsme pohádkou a nalepovali po sobě jdoucí postavy z děje.

Upekli jsme společně koblížky, na kterých jsme si moc pochutnali.

 

Leden u sluníček

Po vánočních prázdninách jsme byli plní dojmů a zážitků, o které se děti s nadšením podílely. Pro lepší naslouchání nám pomáhá kamínek „Povídálek“. Slovo má pouze ten, kdo drží kamínek. Ostatní ouška naslouchají a pusa neskáče do řeči. S touto pomocí jsme se dozvěděli, jaké dárky dostali naši kamarádi pod stromeček. Také jsme se podělili o zážitky z prázdnin. V letošním roce se můžeme těšit ze sněhové nadílky, do které je však potřeba teple se obléci. Nejprve jsme oblékli skřítka Palečka. Dostal teplou vestu, čepici a šálu. Zahráli jsme si hru na posílení sluchového a zrakového vnímání a rozlišování. Po vyřčení formule: „ Když je zima, když nás zebe, zahřejí nás“… (rukavice, čepice…). Děti najdou vyřčený druh oblečení na obrázcích rozmístěných po koberci a postaví se k němu. Svá těla jsme protáhli pohybovým doprovodem písně Meluzína. Stali jsme se hadači a doplnily rýmy v básničkách, ve kterých se skrývalo oblečení. Jemnou motoriku, základní škálu barev a jednoduché počty do čtyř, nám pomohl procvičit sněhulák z kartonu, do kterého jsme vhazovali barevné míčky. Při vhazování děti vybíraly otvory stejné barvy, jako je míček. Logické uvažování jsme zapojili odpověďmi na otázky: Nosíme v zimě---? (čepici, plavky, rukavice apod.). Při hře na Mráz a sluníčko jsme si zaběhali. Paměť a slovní zásobu jsme podpořili básní To to zebe.

TO TO ZEBE

To je zima, to to zebe,

když padají vločky z nebe.

Obléknem si rukavice,

čapku, šálu i čepice.

Půjdem mezi paneláky,

budem stavět sněhuláky.

Povedlo se nám vyluštit sudoku s chybějícími kusy oblečení. Vybarvili jsme ponožky z papíru vodovými barvami a po zaschnutí je dozdobili namotáním vlny. Také jsme oblečení třídili. Letní kusy do červeného kruhu, zimní do modrého. Píseň Oblékání nás provádí celým zimním obdobím a při oblékání nám napomáhá poznat, které kusy oblečení volíme nejdříve a které až na konec.

OBLÉKÁNÍ

Mikina, kalhoty, boty, bunda,

boty, bunda, boty, bunda.

Mikina, kalhoty, boty, bunda,

čapka, šála nakonec.

V dalším týdnu přišel skřítkovi Palečkovi na pomoc kamarád kostlivec Alfons, který ví spoustu věcí o lidském těle. Dozvěděli jsme se, že každý z nás vypadá jinak, ale části těla máme stejné. Zahráli jsme si „ Na zrcadlo“, také pohybovou hru na zapamatování částí těla, hru „dotkni se země“, kdy jsme se dotýkali země různými částmi těla. Na velký formát papíru jsme obkreslili siluetu kamaráda, vybarvili ho dle fantazie a dokreslili mu náležitosti obličeje. Části obličeje jsme si přiblížili i na obrázcích a rovněž na svém těle. Pusa – oromotorika (úsměv, svěšování koutků, špulení rtů apod.). Nos – hluboké dýchání, čichání vůní. Oči – koukání všemi směry, mrkání. Uši – naslouchání. Zatančili jsme si na píseň Hlava, ramena a Ouky, kouky od Míši Růžičkové.

HLAVA RAMENA

Hlava, ramena, kolena, palce,

kolena, palce, kolena, palce.

Hlava, ramena, kolena, palce,

oči, uši, pusa, nos. (Rytmus písně je stále rychlejší. Ukazujeme části těla.)

Naučili jsme se novou báseň:

MÁM DVĚ UŠI K POSLOUCHÁNÍ

Mám dvě uši k poslouchání a dvě oči na koukání,

dvě ručičky na tleskání a dvě nožky na dupání.

Mám dvě uši k naslouchání a dvě oči na koukání,

dvě nožičky na chození a dvě ruce na mazlení.

Zahráli jsme si hru „Na detektiva“ kdy jsme poznávali kamaráda podle hmatu.

Už víme, že naše kosti chrání důležité orgány v našem těle. Např. mozek, srdce, plíce a žaludek a víme, k čemu je potřebujeme.

Také jsme zjistili, že existují i lidé s různou barvou pleti, vlasů i kůže.

Abychom poznali, co prospívá zdraví, zapojily jsme naše smysly. Pomocí hmatu jsme poznávali ovoce a zeleninu. Nechyběla ani ochutnávka, při níž jsme odvážně olízli cibuli i citrón a pochutnali si na šťavnatém ovoci a zelenině. Zrakové rozlišování jsme posílili hledáním vyřčených druhů ovoce a zeleniny na kouzelnou formuli: „Čaruji, čaruji ještě dnes, ať je tady černý les a v něm samé“ … (jahody, borůvky, maliny apod.). „Čaruji, čaruji ještě dnes, ať je tady zahrádka a v ní samá“… (jablka, rajčata, papriky atd.). Na obrázcích jsme si vybrali ovoce, které nám chutná, pojmenovali ho a našli k němu rozpůlenou verzi. Znovu jsme hádali hádanky a velmi se nám dařilo. Poslechli jsme si příběh O ZLÉM BACILU A HODNÉM VITAMINU. Vybarvili jsme postavy pana Ovocňáka a slečny Zeleninky. Malovali jsme, vyhledávali ovoce a zeleninu, stříhali, lepili. Utužovali jsme zdraví na čerstvém vzduchu, cvičili na opičí dráze, skákali na trampolíně, tančili, zpívali a hráli jsme si. Naučili jsme se báseň Sportovci. Také jsme se hodně smáli.

SPORTOVCI

Ten kdo žije zdravě,

rád si zacvičí.

Proběhne se v trávě,

krokem opičím.

Umíš dřepy? Ukaž jaké.

Nebuď líný, zkus to také.

Sportovcům je hej!

Dřepy udělej!

Prosinec u Sluníček

První prosincové dny nás navštívili Mikuláš, anděl a čert. Připravili jsme si pro ně písničku s tanečkem –

ČERTOVSKÁ POLKA

Když se čerti rozhněvali, kopytem si dupli,

Kožichy si vyklepali a pak pěkně hupli.

Ocasem si zatočili jen tak bez okolků,

Tancovali vpravo vlevo tu čertovskou polku.

 

Četli jsme si příběh o svatém Mikuláši a jeho kouzelné berli, která udává směr cesty k dětem. Rovněž příběh o Andílkovi a Vymydleném čertovi. Poznávali jsme charakterové vlastnosti těchto postav. Vytvořili jsme prostředí nebe a pekla. Zahráli si na čertí rej spojený s hodem brambor do hrnce, prolezením strachového pytle, stavěním ohně z polínek a jeho následné přeskakování, váleli jsme sudy a skákali přes lano.

Také jsme splnili pekelné úkoly:

stavba věže z kostek (dle předlohy)

losování předmětů z hrnce a hledání totožných věcí v prostorách MŠ

házení určeného počtu brambor do hrnce (jednoduché početní představy do 3)

ozdobili jsme Mikulášovu berli a procvičili tak jemnou motoriku

zjistili jsme, co plave na hladině vody a co se potopí

Dle volby děti malovaly čerta, nebo vyráběli Mikuláše či anděla. Obtiskli jsme brambory na pytle pro čerty. Naučili jsme se novou básničku s pohybovým ztvárněním –

 ČERTÍCI

Dupy, dupy, dupáníčko, to je malé zlobeníčko.

Jako čerti v pekle, chováme se vztekle.

Dupeme, skáčeme, tleskáme, děláme blll.

Teď si pěkně lehneme, už se ani nehneme.

Pojedeme na kole, dojedeme ke škole.

Tam se pěkně posadíme a hezky se pohladíme.

Čerty v pekle necháme, tlesky, tlesky, tleskáme.

S přicházejícím adventním časem jsme vyzdobili prostory školky. Přijďte k nám 12.12. nasát vánoční atmosféru na naše netradiční sváteční setkání. Provedeme vás, i vaše děti adventní spirálou, kde můžete jít až do nitra své duše. Společně si vyrobíme vánoční dekoraci a třeba vás čeká i malé překvapení.

Listopad u Sluníček

S listopadem přichází mimo jiné i svátek svatého Martina. Naslouchali jsme legendě o svatém Martinovi s důrazem na hodnotu přátelství.

Zpívali jsme písně:

Já mám koně vraný koně

Okolo Třeboně

Píseň o svatém Martinovi

Martin jede na koni, podkůvky mu zazvoní,

hop, hej, na koni, podkůvky mu zazvoní.

Náhle vidí chudáka, jak se choulí, naříká,

hop, hej, chudáka, jak se choulí, naříká.

Martin dobré srdce má, žebrákovi svůj plášť dá,

hop, hej, srdce má, žebrákovi svůj plášť dá.

Martin lidi miloval, mnoho dobra vykonal,

hop, hej, miloval, mnoho dobra vykonal.

Na svatého Martina, kouřívá se z komína,

hop, hej, Martina, kouřívá se z komína.

Na svatého Martina, zima už nám začíná,

hop, hej, Martina, zima už nám začíná.

Na svatého Martina, bude dobrá peřina,

 hop, hej, Martina, bude dobrá peřina.

Martin, svatý Martin

Martin, svatý Martin,

jeho kůň ho vede směle v dál,

jen sníh a vítr jej provází.

Svatý Martin jel,

v srdci radost měl,

jeho tělo jen plášť měkce hřál.

Už šeří se a fouká

Už šeří se a fouká a vítr si píseň brouká.

Martine, sviť lucernou, ať můžem kráčet za tebou.

Přátelsky nás obejmi a pod svou náruč vezmi,

Martine, sviť lucernou, ať můžem kráčet za tebou.             

Zahráli jsme si hry zaměřené na prosociální cítění:

Kdo k tobě patří – utváření dvojic hledáním shodných polovin pláště (podkov)

Koho Martin přikryl pláštěm? – hledání, kdo je schovaný pod pláštěm

Půjčíš mi šátek, prosím? – hra zaměřená na nezjištnou pomoc

a hry zaměřené na pohybové ztvárnění – Dýně a svíčka, překážkové dráhy, nácvik klusu jako koníčci.

Společně jsme vydlabali dýně jako lucerničky a ozdobili vámi přinesené sklenice. Společně jsme se setkali na Svatomartinském průvodu, kde jsme lucerničkami symbolicky svítili Martinovi na cestu.

Průvodem jsme svatého Martina opustili a přenesli jsme se do lesa. Nebyl to však les ledajaký, byl plný zvířátek, stromů, vůní a zvuků a provázel nás v něm skřítek Paleček.

Naučili jsme se rozpoznat zvířátka, která v něm žijí. Vyzkoušeli jsme si chůzi v pohádkovém lese, kde se každý chová tiše, aby nevyplašil zvířátka. Prošli jsme temným houštím (strachový pytel), přešli po kládě (lavička) vedoucí přes potůček, skákali jsme přes kaluže (skok snožmo do kruhu a vně) a také jsme šli po špičatých kamenech (hmatový ježci).

Tančili jsme na píseň V jednom lese od Míši Růžičkové.

Zpívali písně o zvířátcích z lesa: Běží liška k Táboru, Sedí liška pod dubem, Na tý louce zelený

Veverka čiperka

Veverka čiperka sbírá sladká jadérka.

Nosí si je do pelíšku, oříšky a velkou šišku.

Veverka čiperka sbírá sladká jadérka.

Hop a skok, hop a skok, veverčák s ní drží krok.

Po hostině lousky, lousky, zálibně si čistí vousky.

Veverka čiperka sbírá sladká jadérka.

Myška tanečnice

Měl jsem myšku tanečnici,

tancovala po světnici.

Byla černá a bílá,

každému se líbila.

Když jsem přišel ze dvorečka,

točila se do kolečka.

Dupla tam a dupla sem,

mrskla fouskem pod nosem.

Zatočila ocasem.

Napodobovali jsme chůzi zvířat. Naučili se nové básničky s pohybovým ztvárněním:

MEDVĚD

Brum, brum, brum, medvěd staví dům.

Nejdřív stěny, potom střechu, pak se schová do pelechu.

Brum, brum, brum, medvěd staví dům.

MYŠKA

Tančila myška, tančila,
až se jí hlavička točila.
Sedla si, zdřímla si, ale jen málo,
poslyšte, co se jí zdálo:
Jak kočka hřbet protahuje
a sluníčko krásně svítí,
jak vrabeček poskakuje,
a všude je plno kvítí
a všude je plno krásy,
větřík s vlásky pohrává si.
A v tom něco uhodilo
a tu myšku probudilo.

STOJÍ, STOJÍ STROMEČKY

Stojí, stojí stromečky, mají pěkné domečky.

Na nich listy, jehličí,

ať tu nikdo nekřičí.

 

Relaxovali jsme za poslechu zvuků lesa.

Zahráli jsme si hry:

Na semínka – hra zaměřená na prostorovou orientaci a pohyb v prostoru

Na veverky – prosociální hra zaměřená na přijmutí kamaráda, podání ruky a spolupráci

Procvičili jsme logické myšlení přiřazováním potravy zvířátkům a zároveň procvičili jednoduché početní představy do 3 (např. Dej každému prasátku jednu bukvici.) Poradili jsme si s myšlenkovými operacemi (např. Jak to uděláme, aby měly všechna zvířátka stejně žaludů?). Naslouchali jsme pohádce Boudo, budko a loutkovému ztvárnění a poté jsme ji sami zdramatizovali.

Namalovali jsme pelíšky pro zvířátka a také jsme je v herně postavili. Poté jsme si na zvířátka spontánně hráli. Také k nám přijel pan hajný z lesů Tábor s moc hezkým programem.

Pozorovali jsme proměny přírody. Konec podzimu přinesl i první sníh, a tak jsme neváhali a pustili se do venkovních radovánek.

Říjen u sluníček

V měsíci říjnu nás stejně jako ostatní třídy zcela pohltil projekt Jabkohraní.

Nejprve nám skřítek Paleček vyprávěl krásnou pohádku O posledním jablíčku, na jejímž konci jsme si stejně jako zvířátka v lese rozdělili jedno jablíčko a každý z něj jeden kousek snědl. Rovněž jsme se naučili půjčovat si hračky za pomoci prosociální hry „ Půjčíš mi jablíčko?“.

Procvičili jsme barvy, pomocí třídění barevných víček pomocí šablon jablíček, které byly položeny před proutěnými koši, kam se ukládala stejně barevná jablíčka (víčka). Také jsme dělali pokusy s mícháním barev. Pomocí jablíček jsme pochopili, co vše je kulaté a zahráli si hry na hledání kulatých předmětů ve třídě. Šlo nám to náramně! Výtvarné cítění jsme ukázali při výrobě košíčků s jablíčky. Zjistili jsme, na jakém stromě jablka rostou, kde je můžeme koupit a odkud se k nám dostanou. Rovněž jsme byli pekaři a upekli jsme jablíčka v župánku. Moc nám chutnalo a doufáme, že i Vám. Hráli jsme hru na Kompot nebo složili rozstřihaná jablíčka do původního tvaru. Celým projektem nás provázela písnička Měla babka čtyři jabka a Koulelo se, koulelo.

Také básničky doprovázené pohybem pro snazší zapamatování:

OVOCE                                         

Ovoce už dozrává,

vítr si s ním pohrává.

Houpá hrušky, houpá švestky,

houpá také jablka – malá i ta veliká.

Houpy, houpy, hou,

houpají se, nespadnou.

SAD

Máme dobrou náladu,

poběžíme do sadu.

Natrháme jablíčka,

kulatá jak klubíčka.

Ještě hrušky natrháme

a už plný košík máme.

KUTÁLENÍ

Jablíčko se skutálelo,

vůbec nic to nebolelo.

Podívejte, jak se koulí,

nemá ani jednu bouli.

Kutálí se, kutálí -

to jsme se mu nasmáli.

ČERVÍK A JABLKO

Spadlo jabko do trávy,

tlesk, plesk, bum.

Červíčkovi na záda.

Tlesk, plesk, bum.

Červíček se strašně lekl,

tlesk, plesk, bum.

A jablíčko za to snědl.

Tlesk, plesk, bum.

 

Děkujeme, že jste se v hojném počtu zúčastnili vyvrcholení projektu Jabkohraní!

 

Koncem října jsme se stali sedláky. Skřítek Paleček přišel tentokrát s pohádkou Kuřátko a obilí. Poznávali jsme rozdíly mezi jednotlivými druhy obilí, a hráli si na Popelky při jejich třídění. Učili se zaplnit plochu papíru pomocí správné techniky malby se štětcem spojené s prožitkem ze žluté barvy. Rozehřála nás masáž s kaštany. Stavěli jsme dráhu z kaštanů, kde na nás čekaly nástrahy. Pro jejich překonání jsme dělali dřepy, chodili po špičkách, skákali snožmo a běhali slalom. Naučili jsme se nové písničky a básničky.

TLUČU, TLUČU MÁK

Tluču, tluču mák,

ale nevím jak.

Povězte mi panímámo,

jak se tluče mák.

Takhle, takhle, tak,

tak se mele mák.

Na ty naše koláče,

které máma upeče.

KUŘE

Puťa, puťa, puť,

přeji dobrou chuť.

Zrnka zobu zoby, zob,

panímámo ještě hoď.

Běží kolem sestřička,

žluťounká je celičká.

Naše máma slepice

sezobala nejvíce.

ČÍŽEČKU, ČÍŽEČKU

1. Čížečku, čížečku, ptáčku maličký,
pověz mi čížečku, jak sejou mák?
Aj tak, tak sejou mák, aj tak, tak sejou mák,
aj tak, tak sejou mák, tak sejou mák.
2. ... roste ...
3. ... kvete ...
4. ... lámou ...
5. ...melou ...
6. ... jedí ...

JEDE SEDLÁK DO MLEJNA

Jede sedlák do mlejna                                 Když do mlejna přijeli

VÝDR UN PUM PUM,                                   VÝDR UN PUM PUM,

s čtyřma koňma vranejma                            na mlynáře volali

VÝDR UN PUM PUM.                                   VÝDR UN PUM PUM.

Jede sedlák do mlejna                                 Když do mlejna přijeli

VÝDR UN PUM HEJ SA SA,                        VÝDR UN PUM HEJ SA SA,

s čtyřma koňma vranejma                            na mlynáře volali

VÝDR UN PUM PUM.                                    VÝDR UN PUM PUM.

 

Hej, vy, pane mlynáři                                   Složte vy ho do sence

VÝDR UN PUM PUM,                                    VÝDR UN PUM PUM,

kam se ten oves složí?                                  K mej panenky postýlce

VÝDR UN PUM PUM.                                    VÝDR UN PUM PUM.

Hej, vy, pane mlynáři                                    Složte vy ho do sence,

VÝDR UN PUM HEJ SA SA,                         VÝDR UN PUM HEJ SA SA,

kam se ten oves složí?                                   k mej panenky postýlce,

VÝDR UN PUM PUM.                                     VÝDR UN PUM PUM.

KAŠTÁNEK

Kaštánku, kaštánku, počkej tu na mě.

Zvednu tě ze země, dám do své dlaně.

Pěkně se ohřeješ, zaleskneš za krátko,

ve škole si z tebe udělám zvířátko.

Září u sluníček

V měsíci září na nás čekalo spoustu úkolů, se kterými jsme se obdivuhodně rychle vypořádali. Děti se seznámily s novým prostředím, ve kterém na ně čekaly hračky, hry a další nové věci. Poznaly paní učitelky a nové kamarády, naučily se jejich jména. Společně jsme si vyrobili pravidla a vyvěsili je ve třídě a v prostorách šatny. Stále si je připomínáme pomocí básniček a myslíme na jejich dodržování, aby nám společně bylo hezky. Další, s kým se děti seznámily, je náš nepostradatelný skřítek Paleček. Navštěvuje nás každý den, aby nám pověděl co se děje v přírodě. Ukazuje nám, jaký máme den v týdnu, jeho barvu a vůni. My mu na oplátku zpíváme písničky a předvádíme nové básničky. Také jsme se naučily, jak ho jemně probudit…

Nejprve písničkou:

Skřítek spí, tiše sní,

kdo ho dneska probudí?

Pohladí, ručičkou.

Poté písničkou s pohoupáním (z rukou kolébka):

Houpy, hou, houpy, hou,

houpáme ti postýlkou.

Houpy, hou, houpy, hou,

proč už nejsi na nohou?

Nakonec zvoláním:

Skřítku, vstávej, už je den, pojď z postýlky rychle ven!

Většině činností předcházejí rituály pro lepší orientaci v čase a režimu dne. Rituály jsou v podobě písniček, básniček a zvonění na zvoneček.

K rannímu pozdravu nás nejprve připraví zvoneček a básnička:

Zvoní, zvoní, zvoneček,

že už je hrám koneček.

 

Poté následuje uklízecí písnička:

Uklidíme hračky,

zpátky do poličky,

až ty hračky uklidíme,

tak se pěkně pozdravíme,

hola, hola, hej,

každý pomáhej.

 

Když má každá hračka své místo, svoláme se do kroužku rovněž pomocí písniček.

Děti, děti, děláme kolečko,

děti, děti, děláme kruh.

A také:

Kolo, kolo, kolovrátek,

vejděte do mojich vrátek.

Když do vrátek vejdete,

skřítka tam najdete.

 

 Následuje ranní pozdrav, kterým začínáme každý společný den.

Dobrý den, dobrý den,

pojďte všechny děti sem.

Dobrý den, dobrý den,

ať je krásný celý den.

Kdo je z dětí dneska tady,

zazpívá si s chutí s námi.

Dobrý den, dobrý den,

ať je krásný celý den.

 

Při řízených činnostech se dozvídáme spoustu nových věcí o světě a věcech kolem nás. Jsou ukryté v pohádkách, obrázcích, písničkách, říkankách s pohybem, různých hrách a podobně. Bavíme se společně a je nám při tom prima.

Někdy potřebujeme pořádně uvolnit energii, a tak si společně zadupeme.

Dupy, dupy,

šlapy, šlapy,

čí jsou tyhle sloní tlapy?

Když ty tlapy zadupou,

duní celou chalupou.

Poté ji dostaneme zpět do těla říkankou:

Ruce, ruce, ručičky,

prsty, prsty, prstíčky.

Máme hebké dlaně,

zatleskáme na ně.

Nohy, nohy, nožičky,

prsty, prsty, prstíčky.

Máme pevné paty,

zadupeme taky.

Když máme velmi špatnou náladu nebo v sobě dusíme vztek, tyto emoce se pokoušíme zvládnout pomocí básně, na jejímž konci si zadupeme a zakřičíme:

Křen, petržel, tuřín,

držte mě já strašně zuřím!